zdroj: Wikipedia.org
stalo se 29. srpna 1526 starší
Moháč – Turecké vojska v bitvě u Moháče uštědřila křesťanským svatým bojovníkům krutou porážku. Ztráty na obou stranách byly sice vyrovnané, 16 tisíc mužů, ale Osmani disponují mnohem větší armádou, takže bez větších potíží mohou postupovat ještě hlouběji do Uher, až do hlavního města. Největší ztrátou je ale smrt Ludvíka, od kterého se musel odvrátit Bůh, protože celý Jagellonský rod tím vymírá. Křesťané přicházejí o dalšího moudrého vládce.
Už od počátku samotného tažení to se zastavením Turků nevypadalo příliš nadějně. Ludvík se snažil najít podporu téměř ve všech křesťanských zemí, ale dostalo se mu pouze peněz od papeže a příslibu arcivévody Ferdinanda, který nakonec na místo bitvy vůbec nedorazil. Na pomoc mu přišly pouze oddíly z Čech a Moravy. Kvůli rychlému útoku křesťanské armády se nezapojila celá třetina mužů z Uher a Chorvatska. Turci tak měli téměř trojnásobnou převahu. Navíc je v útoku podporovali hrůzostrašní janičáři.
Ludvíkova taktika spočívala v rychlém útoku, aby se hlavní vojska nepřítele nestačila rozvinout do plné šíře. Na začátku se uherská armáda hrdě probojovávala vpřed, dokonce se dostala na dosah sultána Sulejmana I., ale nakonec byl útok zastaven a křesťanské oddíly rozprášeny. Když Ludvík viděl zkázu své armády, začal prchat z bojiště. Podle očitých svědků utonul se svým ořem v bažině, ale jeho tělo dosud nebylo nalezeno.
I přes to, že smrt Ludvíka Jagellonského ještě nebyla prokázána, mluví o jeho nástupci. O země má velký zájem například rod Habsburků.
Věštecká koule
Vítězství neznamenalo jen zkázu Jagellonců, ale otevřelo brány pro Habsburskou expanzi. Jakmile se arcivévova Ferdinant stal králem českým a uherským, jeho rod získával v Evropě větší a větší moc. Tu si udrželi až do první světové války.
Turci získali pod svou kontrolu velkou část Uherska, ale bylo to jejich poslední velké vítězství proti křesťanům. Po dvou neúspěšných obléháních Vídně se jejich území v Evropě začalo zmenšovat.
zdroj: Wikipedia.org, Rozhlas.cz
