zdroj: Wikipedia.org
stalo se 11. června 1881 19. stol.
Praha – Celá kulturní veřejnost, zejména Pražané cítí hrdost a sounáležitost s velkolepým dílem – Národní divadlo bylo dnes s velkou pompou otevřeno. Praha v této souvislosti je poctěna návštěvou korunního prince Rudolfa, který se slavnostního otevření zúčastnil.
Slavností akt byl zahájen operou Bedřicha Smetany Libuše, která měla svou premiéru a byla zkomponována vynikajícím a proslulým hudebním skladatelem výlučně pro tuto příležitost.
Poděkování a vděk patří všem lidem, kteří se na budování divadla podíleli( pomáhal a finančně přispíval každý, kdo jen trochu mohl) i významným osobnostem, bez nichž by Národního divadlo tak vyšperkováno nebylo. Veliký dík si zaslouží Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Václav Brožík, Josef Václav Myslbek, Julius Mařák Bohuslav Schnirch.
Ředitelem národního divadla byl jmenován operní zpěvák a pedagog Jan Nepomuk Maýr.
Národní divadlo je nebývalým skostem a český národ může být na něj právem pyšný.
Věštecká koule
Odehraje se v něm ještě dalších jedenáct představení, než bude budova uzavřena pro dokončovací práce. V polovině srpna 1881, tedy za pouhé 2 měsíce dojde k požáru, který zničí měděnou kopuli, hlediště, nádhernou oponu od Františka Ženíška a jeviště divadla.
Požár bude národní katastofou a podnítí lidi k uspořádání nové sbírky, která bude silná a spontánní.
Obnovené divadlo bude otevřeno 18. listopadu 1883 opět představením Smetanovy Libuše. Opona bude tentokrát namalována Vojtěchem Hynaisem. Nad oponou se bude vyjímat nápis „Národ sobě“. Vystihující odkaz nadšení, pospolitosti a lásky ke kulturním hodnotám.
