zdroj: Wikipedia.org
stalo se 24. května 1391 starší
Praha – Betlémská kaple byla zakládací listinou s dnešním datem oficiálně určena výhradně pro česká kázání. Je umístěna na Starém Městě pražském přímo v srdci království. V místě staré české kazatelské tradice.
Podíl na založení Betlémské kaple má králův dvořan Jan z Mühlheimu a kramář Kříž, konšel ze Staroměstské radnice. Kříž věnoval pro stavbu Betléma sladovnu se zahradou.
Bylo ustanoveno, aby ze sladovny byl zřízen dům pro kazatele a sakristie. Pro staveniště kaple byla určena nejen Křížova zahrada, ale i část hřbitova německého farního kostela sv. Filipa a Jakuba a dále veřejné prostranství se studní.
Studna, coby vzácná výjimka, bylo ponechána i v kapli. Za tímto účelem se zřídil zvláštní vchod, aby se mohlo jít nejkratší cestou s vědry pro vodu. Sama stavba neměla mít zvláštní, kostelu se podobající vzhled.
Bylo užito oken, jaká měla i jiné církevní stavby. Charakteristická okna s hrotitým obloukem, ale i okna obdélníková, jaká na církevních stavbách se nenajdou. I nepravidelnost vchodů umístěných v rozích svědčí o tom, že staviteli se nechávala určitá volnost pojetí stavby. Šlo hlavně o urychlené vybudování působiště českého kazatele.
Věštecká koule
Betlémská kaple bude němým svědkem kázání mistra Jana Husa a jeho zlaté éry. Budou tam zahájeny leckteré výpravy za husitských válek. Později bude kaple v 16. stol. zrekonstruována.
Pak si kaple prožije jesuitské období, kdy bude systematicky ničena, tak jako český národ. Vrcholem bude rozhodnutí, že kaple bude tak akorát dobrá na sklad stavebního materiálu. Zde se projeví typicky česká vlastnost. A to, že umíme velice rychle zapomínat. Nikdo se proti zboření kaple nepostaví a co je ještě smutnější, že to neudělá ani Karlova universita, která byla s Betlémskou kaplí od Husa spjata.
