stalo se 8. září 1988 80. léta
Praha – Městský soud v Praze dnes odsoudil sedmadvacetiletého Zdeňka Vocáska za brutální dvojnásobnou vraždu a těžké zranění další osoby k trestu smrti. Termín popravy byl stanoven koncem příštího roku – prosinec 1989.
Zdeněk Vocásek je nedoučeným podlahářem a následně prošel několik zaměstnání. Již jako mladistvý se dopouštěl výtržností a krádeží a již byl čtyřikrát soudně trestán. Vraždit však začal až později. Ve všech případech Vocásek útočil na poškozené v podstatě bezdůvodně a výraznějšího podnětu. Jeho jednání bylo zákeřné, surové a brutální. Navíc v jednom případě šlo o nevidomého člověka a ve druhém o starého a obrany neschopného muže. Absolutní neúcta k lidskému životu u něj pramenila z výchovné zanedbanosti, nízké intelektuální úrovně (IQ 77) i nepřítomnosti jakýchkoli hlubších zájmů.
Vocáskovou první obětí se stal osmačtyřicetiletý invalidní muž, kterého na Nový rok 1987 ubil kladivem a ubodal šroubovákem. O čtyři měsíce později, v dubnu 1987, zavraždil dvanácti bodnými ranami nožem devětašedesátiletého náhodného známého. Vyšetřující utvar veřejné bezpečnosti zjistil, že podobně napadl už v roce 1984 dalšího muže, jenž jeho útok kladivem však přežil.
Zdeněk Vocásek byl zadržen 5. dubna 1987 v nočních hodinách na Poděbradské ulici v Praze 9 při kontrole hlídkou Veřejné bezpečnosti. Před kontrolou se Vocásek snažil zbavit dvou kufříků a igelitové tašky. V jedné z nich byl ohnutý a zakrvácený nůž. O zavazadlech prohlašoval, že nejsou jeho – jen se do nich údajně díval. Protože i jeho oděv byl potřísněn krví, byl převezen na Obvodní oddělení VB. Před vstupem do policejní úřadovny se snažil odhodit peněženku. Podle obsahu peněženky bylo zjištěno, že patří Ferdinandu K. (1918), bydlícího v nedaleké ubytovně Středočeských dřevařských závodů. Když přijeli kriminalisté na ubytovnu, našli Ferdinanda K. mrtvého. Pozdější pitva prokázala, že zemřel po útoku kuchyňským nožem. Vocásek se k činu ještě týž den přiznal. Se zavražděným se náhodně potkal v restauraci a nikdy předtím se neviděli.
Zdeněk Vocásek byl následně obviněn ze dvou vražd, soudem byl označen za psychopatickou osobnost s primitivním chováním, jejíž resocializace je nejistá a odsouzen k trestu smrti.
Věštecká koule
V dubnu následujícího roku Nejvyšší soud tento verdikt potvrdil. Byl to poslední vynesený trest smrti v Československu. Termín byl stanoven na prosinec 1989, avšak díky sametové revoluci v listopadu 1989 a následné změně režimu Zdenék Vocásek vykonání trestu unikl. Po zrušení trestu smrti v roce 1990 byl Vocáskovi trest změněn na doživotí, a stal se tak prvním doživotním vězněm v České republice.
Počátkem dubna 2007 uplynulo 20 let od okamžiku, kdy policisté Vocáska zatkli. Podle zákona je to doba, po jejímž uplynutí mohou doživotně odsouzení požádat o podmíněné propuštění. Vocásek požádal o podmínečné propuštění, šumperský okresní soudce však žádost odsouzeného zamítl. Soudce uvedl, že Vocásek dosud nemá takové předpoklady, aby byl zařazen do normálního života.
Svůj trest si Zdeněk Vocásek odpykává ve věznici Mírov na Šumpersku, tedy v jedné z nejpřísnějších věznic v zemi.
Od roku 1990, kdy byl zrušen trest smrti, je doživotní vězení nejvyšším možným trestem, který český právní řád připouští. Na doživotí je v Česku v současné době odsouzeno včetně nepravomocných rozsudků tři desítky lidí. V České republice je Vocásek vězněm, který si doživotí odpykává nejdéle.
zdroj: JUDr. Miloslav Jedlička, ct24.cz


















