stalo se 16. února 1958 50. léta
Dělník za rolníka, rolník za dělníka. V tomto duchu se vyvíjely události přesně před deseti lety a nabíraly na stále větší intensitě. Buržoasie se připravovala každou chvíli k intensivnějšímu kontrarevolučnímu vystoupení a chystala stále hazardnější plány.
V té době se sešlo užší vedení strany národně socialisické k závažné poradě. A její výsledek? Neváhat s přeměnou latentní vládní krize ve skutečnou. Šlo o to, aby si současnou situaci uvědomily nejširší masy. Aby přesně věděly, o co reakčním politikům jde, kam svými plány míří.
Připravovaly se i masy rolníků. Chystala se konference předsedů okresních rolníckých komisí do Prahy na 28. a 29. února. Důvody byly pádné. Vedení reakčních stran ve vládě i v parlamentě mařilo uzákonění nové pozemkové reformy, nemocenské a pensijní pojištění zemědělců, uzákonění o nové zemědělské dani, která měla rolníkům uspořit kolem jedné miliardy korun.
Pánové se zřejmě vysmívají pracujícím rolníkům i jinak. Ještě teď se snaží brzdit provádění revise první pozemkové reformy, chránit zájmy revidovaných zbytkových statkářů a velkostatkářů, brzdí projednání scelovacího zákona, zaknihování půdy v pohraničí.
Je třeba reakčním silám ukázat, že rolnické masy jsou už jiné , zralejší, než byly před lety. Že mají pevnou oporu v dělnické síle, po jejímž boku si už nemusí nechat líbit panské manýry.
Že disponují takovou silou, o které správně předvídalo předsednictvo KSČ. Podstatné je, aby velké dílo naší národní revoluce bylo nejen uhájeno, ale aby se zdárně rozvíjelo v duchu lidové demokracie a socialismu.
Rudé právo, 16. 2. 1958, str. 5
zdroj: Rudé Právo – Archiv.ucl.cas.cz














