stalo se 14. listopadu 1971 70. léta
Cape Canaveral AFS, USA – Američanům se podařilo získat na úkor Sovětského svazu další vesmírné prvenství. Po úspěchu mise Apollo 11, kdy tři lidé přistáli na povrchu měsíce, se nyní stává sonda Mariner 9 první oběžnicí cizí planety. Na oběžné dráze Marsu by měla vydržet přibližně jeden rok. Mnozí vesmírní nadšenci doufají, že bude zodpovězena základní otázka: Je na Marsu život?
Cesta k úspěchu, ale nevedla přes růžový sad. Původně měli být na Mars vyslány sondy dvě, ale první z nich, Mariner 8, se poškodila už při startu. Její bratříček s číslem 9, tak musí pracovat na dvojnásobný výkon, aby tu ztrátu vynahradil. Už teď je ale jasné, že mise nemůže proběhnout v původním, plánovaném měřítku.
Sonda má dva základní úkoly – zmapovat alespoň 70 % Marsu s detaily minimálně 1 pixel na kilometr a sledovat atmosférické pochody planety. Sonda Mariner 9 je rovněž vybavena infračerveným radiometrem, který jí umožní sledovat tepelné změny na planetě a s ní spojenou vulkanickou činnost.
Průřez sondy Mariner 9 je ve tvaru osmiúhelníku o průměru 1,3 metru. Na výšku měří téměř půl metru a kdybyste ji položili na váhu, ručička by se vám zastavila na jedné tuně. Pro přísun elektrické energie je vybavena dvěma solárními panely 2,1 x 0,9 metru. Zatímco poblíž Země měly panely výkon 800 W na oběžné dráze Marsu to bylo už jen 400 W, ale i to na výkon počítače a telekomunikačních systémů bohatě stačí.
Sovětský svaz nezahálí a k rudé planetě se řítí jeho dvě sondy Mars 2 a Mars 3. První jmenovaná by se na oběžnou dráhu měla dostat už během příštích čtrnácti dnů, takže americké prvenství je opravdu těsné.
Věštecká koule
Sonda bude pracovat až do 27. října 1972, stihne pořídit 7329 fotografií a zmapovat 80% povrchu. Na oběžné dráze Marsu krouží dodnes. Její konec přijde až okolo roku 2022, kdy shoří v atmosféře planety.











![Apple_II_tranparent_800[1]](http://www.neaktuality.cz/wp-content/uploads/Apple_II_tranparent_8001-75x75.png)





