zdroj: Wikipedia.org
stalo se 24. listopadu 1793 18. stol.
Paříž – Od dnešního dne začíná ve Francii platit nový revoluční kalendář, který byl schválen Konventem už v říjnu. Se zpětnou platností započal již 22. září 1792, tedy první den Francouzské republiky. Tímto datem startuje i zcela nový letopočet, kterýžto se nadále neopírá o prastaré křesťanské tradice a zvyklosti.
Zdá se, že jakobíni se snaží změnit vše, co je v jejich silách. A v jejich silách toho je více než zdrávo. V lednu skočil na gilotině Bohem pomazaný král Francie, Ludvík XVI., a dnes se mění zažité vnímání času. Pokud to půjde takhle dál, zruší v příštím roce i Boha a takové události by se nechtěl dožít žádný opravdový křesťan.
Pro Francouze určitě nebude jednoduché si na nový kalendář zvyknout. V úředních dokumentech se bude používat určitě, jak se ale uchytí mezi obyčejnými lidmi, je otázka. Počet měsíců zůstal zachován, ale jejich názvy „zrevolučněly“. Změnil se počet týdnů – jsou jen tři o deseti dnech, z toho devět z nich je pracovních a jeden sváteční, v němž si lidé mohou užít zaslouženého volna.
Jakobíni tímto způsobem chytře prodloužili pracovní dobu. To si dokonce ani stará šlechta nedovolila. Každý den v roce má nyní svůj jedinečný název a je zasvěcen nějaký rostlině, zvířeti, nástroji, chemickému prvku či minerálu.
Nezměnil se ale jen kalendář, jakobíni se rozhodli vytvořit i revoluční čas, což je ještě větší zásah do zavedených pořádků. Bude třeba mnoha hodinářů, protože všechny časové přístroje se dneškem staly zastaralými. Den má pouze 10 hodin, každá z nich 100 minut a každá minuta 100 sekund. Můžeme se jen dívat, jak se Francouzi s těmito radikálními změnami vyrovnají.
Věštecká koule
Kalendář nedokázal jakobíny přežít a Napoleon ho 31. března 1805 zrušil. Později se o jeho zavedení pokoušela Pařížská komuna. Platil od 18. března 1871 a vydržel dva měsíce. O ustanovení podobného revolučního kalendáře se pokoušel i Sovětský svaz, ale ani tam se příliš neuchytil.
zdroj: Wikipedia.org
