Mírová smlouva ukončila Zimní válku

Mírová smlouva ukončila Zimní válku zdroj: Wikipedia.org

13. 3. 2011, 7:59 | Katka Peltonen

stalo se 13. března 1940 ½ 20. stol.

Moskva, SSSR – Dnešního dne oficiálně vstoupila v platnost Moskevská mírová smlouva. Tento dokument, který byl podepsán 12. 3. večer (podle finského času 13. 3. v 1:00), ukončil 100 dní trvající konflikt mezi Finskem a Sovětským svazem.

Co válku vyvolalo?

Takzvaná Zimní válka zuřila na hranicích SSSR a Finska od listopadu 1939, kdy Sověti zinscenovali napadení pohraniční obce Mainila na Karelské šíji. Finsko bylo následně obviněno z útoku a tím také z porušení smlouvy o neútočení. Incidentu v Mainile předcházely ze strany SSSR pokusy o dohody o vzájemné hospodářské a vojenské spolupráci s Finskem.

Finské vládě nebylo však příliš po chuti, že by měla nechat Rudou armádu využívat přístav Petsamo v Barentsově moři nebo zřídit vojenskou základnu v jihofinském Hanko. Také zamítla požadavek Sovětského svazu na vydání ostrovů ve Finském zálivu, finské části Rybářského poloostrova a důležitého území v Karélii okolo města Viipuri (Vyborg) včetně části finského vojenského opevnění (tzv. Mannerheimovy linie), výměnou za větší, avšak téměř liduprázdnou oblast Repola.

Stateční muži v bílém

Na první pohled se mohlo zdát, že proti mnohanásobné přesile Rudé armády, vedené K. J. Vorošilem,  nemá finské vojsko šanci. Obrana na Mannerheimově linii se však ukázala jako velmi úspěšná. Finští vojáci také využili nedostatečné připravenosti sovětských vojsk na zimu.

Zatímco rudoarmějci se marně snažili zorientovat v zalesněném terénu Karélie, Finové v bílých kombinézách projížděli krajinou na běžkách a likvidovali nepřátele, jednoho za druhým. Naprostým rekordmanem byl v tomto ohledu odstřelovač Simo Häyhä, přezdívaný Bílá smrt. Podle odhadů dokázal třiatřicetiletý Häyhä do minulého týdne, kdy byl vážně zasažen do obličeje, zabít přes 500 sovětských vojáků.

Fotogalerie

Změna velitele zvrátila dosavadní průběh

Na počátku letošního roku došlo ke změně velení v Rudé armádě. Vrchním velitelem se stal maršál Timošenko, muž, který již nehodlal dopustit žádnou další chybu. Ačkoliv si finské vojsko pod vedením maršála Mannerheima do té doby vedlo skvěle, během února byla nejprve prolomena část Mannerheimovy linie a 29. února vstoupila Rudá armáda do Viipuri.

Zatímco se finská delegace v čele s předsedou vlády Risto Rytim snažila v Moskvě vyjednat příměří, finští vojáci bránili své město až do posledního okamžiku. Kvůli jeho udržení byli dokonce ochotni zničit hráze Saimského průplavu a způsobit záplavy.

Následky pro poražené Finsko

V 11 hodin finského času definitivně utichly všechny boje. Přestože Finsku se podařilo odolat snahám SSSR o připojení, po podpisu Moskevského míru ztratilo část území: Ladožskou Karélii a Karelskou šíji včetně Viipuri, oblast Salla, svou část Rybářského poloostrova a ostrovy Suursaari, Suur-Tiutasaari, Seiskari a Lavansaari ve Finském zálivu.

Poloostrov Hanko byl Sovětům pronajat na třicet let. Pro Finsko to mimo jiné znamená ztrátu nemalé průmyslově významné oblasti a také hrozbu vybudování sovětské vojenské základny na jeho území. Je otázkou, jak se s tím tato severská země vypořádá.

Křištálová kouleVěštecká koule

Po vyčíslení ztrát na obou stranách se značně otřese pověst Rudé armády. Zatímco z finského vojska, čítajícího přibližně 330 000 mužů, jich 26 tisíc zemřelo a dalších 40 tisíc bylo raněno, ztráty na sovětské straně jsou neuvěřitelné: kromě 130 tisíc mrtvých a 250 tisíc raněných přišla milionová Rudá armáda také o asi 600 letadel (proti 70 finským) a 3 500 tanků a obrněných vozidel (Finové jich ztratili asi 16).

Vztahy mezi oběma zeměmi budou i nadále napjaté. Poté, co Finsko umožní vstup německých vojsk na své území, vypukne v létě roku 1941 takzvaná Pokračovací válka. Finsko, které se pokusí získat zpátky území ztracená v Zimní válce, nejenže neuspěje, ale přijde i o přístav Petsamo a tím také o přístup k Beringovu moři.

Část Karélie, kolébky finské kultury, je připojena k Sovětskému svazu a její obyvatelstvo čeká rusifikace nebo přesídlení. Tím dojde k úpadku karelské kultury i jazyka. Ve Finské Karélii se objeví  snahy o znovusjednocení karelského obyvatelstva, ty však budou mít velice malou šanci na úspěch.

Zdroj: Wikipedia.org; Van Dyke, C.: Zimní válka. Sovětská invaze do Finska 1939 až 1940

Témata: bitvy, druhá světová válka, Finsko, SSSR, válka

špatnýpřijatelnýdobrývelmi dobrývynikající

Diskuse

Přidat komentář

Příspěvky uveřejněné v diskusním fóru vyjadřují názory čtenářů, nikoliv redakce, která za jejich obsah nenese zodpovědnost. Neaktuality.cz má ale zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Pokud Váš komentář obsahuje urážky, pomluvy, výhrůžky, vulgarismy, spamy nebo vzbuzuje podezření z porušení zákona, vystavujete se riziku, že jej administrátor smaže.

  • Jde prosím o přeložený

    eop, 14. 3. 2011 17:56

    Reagovat

    Jde prosím o přeložený autentický článek? (a obecně na neaktualne?)

  • jo už vidím, že

    eop, 14. 3. 2011 19:31

    Reagovat

    jo už vidím, že ne.

Pátek 22. 6. 2018, včera měl(a) svátek Alois

RSS Manifest Redakce Registrace Reklama Pro média Kontakt