zdroj: Wikipedia.org
stalo se 19. května 1565 starší
Malta – Předpovědi válečných pozorovatelů se dnes vyplnily – Osmanská říše započala útok na Maltu, sídlo rytířů Maltézského řádu. Na Johanitech nyní závisí osud zejména jižní Evropy, která zatím odolává.
V poměru se současnou velikostí území Osmanů se Malta jeví jako nepodstatný ostrov. Ve skutečnosti se však jedná o klíčový územní bod, jenž musí být dobyt, pokud chce říše postupovat dále do Evropy.
Sídlí na něm totiž silný řád Maltézských rytířů. Území jim bylo roku 1530 propůjčeno v léno španělským králem Karlem V. a papežem Klementem VIII. za symbolickou cenu jednoho maltského sokola ročně. Součástí dohody byl i slib, že Maltézští budou chránit Středomoří před nájezdy pirátů a národů z Asie i Afriky. Nyní proto celá Evropa, v době nebezpečných výpadů Osmanské říše, upíná svůj zrak právě na Maltu.
Pokud totiž Osmanům podlehne, je více než pravděpodobné, že útok na Itálii bude jen otázkou času. Rychlým vpádem by Řím mohli překvapit a území dobýt. Pak už by nic nebránilo postupu bojovníků do dalších evropských států, včetně zemí Koruny české. Habsburkové sice u Vídně útokům Osmanů dlouho odolávají, podpořený útok z boku by však západní Evropany pravděpodobně zatlačil zpět.
Z Malty přicházejí pouze strohé a útržkovité zprávy. Jedno v nich však lze vyčíst zcela jasně – schyluje se k obrovské bitvě, ve které budou Osmani v několikanásobné početní převaze. Osud Evropy ve stávající podobě je tak pro nyní velmi nejasný.
Věštecká koule
V bitvě bude proti sobě bojovat 30 000 osmanských válečníků a 9200 maltských mužů (8500 bojovníků a 700 rytířů). Když se bude zdát, že Osmanská říše Maltu skutečně dobude, dorazí Maltézským na pomoc 11 000 španělských vojáků a společnými silami Osmany vytlačí. Ti následně začnou ztrácet na síle a přicházet o další evropská území, které v té doby vlastnili.
zdroj: Icqturk.com, Dalky.cz, Wikipedia.org
