zdroj: Wikipedia.org
stalo se 19. května 1643 starší
Rocroi – Před chvílí k nám dorazili poslové, aby informovali naše čtenáře o bitvě u severofrancouzské pevnosti Rocroi, která se jistojistě zapíše do dějin. Španělská armáda totiž utrpěla nevídanou porážku a ani její proslavené vojenské tercie jí příliš nepomohly. Oslavovaným hrdinou se stal francouzský vojevůdce, vévoda d’Enghien, jenž je stár pouhých 21 let. Naši poslové popisují bitvu takto:
Španělé, pokoušející se o vpád do Francie ze severu, obléhali pevnost Rocroi, jejíž pád by otevřel cestu invazi do Champagne. Na pomoc tedy vyrazilo obleženým 23 tisíc mužů pod vedením už zmíněného vévody Louise d´Enghien. Francouzi se seřadili k bitvě na planině asi čtyři kilometry jihozápadně od pevnosti. Když Španělé zjistili, že nepřítel je na dosah, nechal jejich velitel Francisco de Melo, hrabě z Fuentes, většinu své osmadvacetitisícové armády přemístit na budoucí bitevní pole. Obě armády celou noc stály proti sobě a krátce po úsvitu vyrazili Francouzi do útoku.
Nebezpečné španělské tercie zpočátku potvrdily svou pověst. Odrazily jak francouzký nápor ve středu sestavy, tak i jízdní útok na levé křídlo. Na opačném konci však francouzská kavalérie Španěly smetla a toho se rozhodl mladičký Enghien využít. Jeho jízda začala obkličovat španělské oddíly, obešla je a vpadla do zad dosud vítězícím Španělům na jejich levém křídle.
Španělské jezdectvo ztratilo odvahu a začalo kvapně opouštět bojiště. K prchajícím se záhy přidaly i pěší regimenty složené z německých a valonských žoldnéřů. Čestně setrvaly jen španělské tercie. Postupně odrazily čtyři francouzské útoky a tvrdošíjně vzdorovaly i přímé dělostřelecké palbě. Vévoda Enghien nabídl zbylým španělským terciím čestnou kapitulaci, ty ji přijaly a se zbraněmi a vlajícími prapory důstojně, avšak pokořeně odešly. Na obou stranách došlo k velkým tisícovým ztrátám na životech. Ke smrtelnému zranní přišel i velitel španělských vojsk Francisco de Melo. Francouzská armáda ale pevnost Rocroi ubránila!
zdroj: TN.cz, Wikipedia.org
