zdroj: Wikipedia.org

21. 1. 2012, 9:48 | Radka Löfflerová

stalo se 21. ledna 1793 18. stol.

Paříž – Dnešní den se zapíše velkým písmem do historie. Po desáté hodině dopolední dopadlo ostří gilotiny na krk Ludvíka Kapeta, bývalého krále Ludvíka XVI. Tisíce Pařížanů přišlo na Náměstí Republiky, aby na vlastní oči vidělo, jak končí v krvi symbol feudalismu.

Ludvíka na popraviště přivezl kočár, kde kromě odsouzeného seděl ještě zpovědník a dva oficíři od gardy. Okolo kočáru jelo 460 mužů na koních a 1200 mužů šlo pěšky.

Kdo se ale těšil, že bude svědkem králova ponížení a proseb o milost, ten byl zklamán. Ludvík Kapet, ač pohublý, vstoupil na popravní lešení s veselým srdcem. Na sobě měl tmavý kabát, bílou vestu, šedé spodky a bílé punčochy. Kat Charles Henri Sanson mu ostříhal vlasy a král se  obrátil k lidu a silným hlasem volal:

„Frankové! Jsem nevinen; z tohoto lešení, odkud krev má po malé chvíli stří­kati bude, v tom posledním nejtěžším okamžení, v posledním okamžení mého života, kdež před Bo­ha živého předstoupím, zde vám přísahu skládám, že jsem nevinen. Odpouštím mile svým nepřáte­lům a žádám toho, aby Francouzové šťastni byli.“

Král si poté sám sundal košili a položil hlavu pod sekeru a ta ve chvíli oddělena od těla byla. Kat ji uchopil a dvakráte dokola popraviště obešel, aby se všichni podívati mohli. V jeho krvi někteří dobrovolníci své piky a jiní své šátky omáčeli.

O králově osudu bylo rozhodnuto už o více než měsíc dříve, 3. prosince 1792 v Národním konventu, kde Robespierr usiloval o jeho popravu slovy:

„Zde se nevede soudní proces. Ludvík není obžalovaný a vy nejste žádní soudcové. Jste pouze politikové a zástupci národa … Vaším úkolem není vyslovit nad někým soudní rozsudek, ale přijmout opatření v zájmu veřejného blaha. Pokud jde o mne, příčí se mi trest smrti a k Ludvíkovi necítím lásku ani nenávist … Ale sesazený král v lůně revoluce, která má ještě daleko k tomu, aby byla pevně zakotvena … takový nemůže být zneškodněn uvězněním nebo vypovězením. S bolestí vyslovuji osudnou pravdu: je lépe, aby zemřel Ludvík, než aby zahynulo 100 tisíc poctivých občanů…“

Poté proběhlo hlasování, které skončilo nejtěsnější možnou většinou, o jeden hlas. Pro popravu krále hlasoval i jeho vlastní bratranec Filip, vévoda z Orleánsu.

Po Ludvíku Kapetovi zůstala jeho vdova Marie Antoinetta a jejich dvě děti Marie Terezie Šarlota a Ludvík Karel Bourbonský. Marie Antoinetta je taktéž ve vězení a čeká na svůj ortel.

zdroj: Aktualne.centrum.cz, Wikipedia.org, Kramériusovy Císařské královské vlastenecké noviny 9. února 1793, Referaty-seminarky.cz, Panovnici.cz, Zena-in.cz