stalo se 24. května 1543 starší
Frombork – Dnes, 24. května LP 1543, zemřel v polském městě Frombork právník, stratég, lékař, matematik a amatérský astronom, P. Mikuláš Koperník.
Mikołaj Kopernik, publikující jako Nicoalus Copernicus a v našich zemích známý jako Mikuláš Koperník, se narodil 19. února LP 1473 v rodině kupce, studoval na krakovské univerzitě, na univerzitě v Boloni (práva), na univerzitě v Padově (medicínu), a v roce 1503 se stal ve Ferraře doktorem kanonického práva.
Působil v mnoha úřadech, byl poslancem, kancléřem, vizitátorem a kapitulním správcem, spolupodílel se na projektu reformy kalendáře, byl osobním lékařem varmiňského biskupa. V letech 1516 až 1519 působil ve funkci správce kapitulního majetku se sídlem v Olštýně.
Jeho nesporné zásluhy jsou však v dnešní době zastíněny onou nešťastnou a bláznivou sluncestřednou teorií, bludu, jenž Koperník v průběhu svého života neustále rozvíjel a propagoval v četných dopisech a rukopisech, a jenž byl letos publikován tiskem pod názvem De Revolutionibus Orbium Coelestium. Zde je třeba jasně konstatovat, že se jedná o pseudovědeckou hypotézu nadšeného amatéra, nikoli o dílo, jež bychom měli brát vážně.
Geocentrismus je prostě fakt. Fakt, na němž se shodnou všichni astronomové, fakt, který je navíc v souladu s Písmem svatým, a jakákoli snaha jej vyvrátit odporuje nejen vědeckému konsensu, ale i zdravému rozumu! Jak dokázali četní astronomové, výpočty učiněné na základě Koperníkovy hypotézy nejsou přesné, nejsou v souladu s pozorováním, s nímž naopak všeobecně přijímaný model Ptolemaiův v souladu je. Žádný rozumný člověk a vědec nemůže „revoluční“ závěry Koperníkovy přijmout a bezpochyby ani nepřijme.
Pamatujme tedy na otce Mikuláše jako na vynikajícího lékaře a právníka a nešpiňme jeho památku bláznovstvím, jehož se dopustil, protože – jak se říká – o mrtvých jen dobré.
Věštecká koule
Navzdory skutečnosti, že geocentrický Ptolemaiův systém opravdu odpovídá astronomickým pozorováním lépe, než původní systém Koperníkův, idea heliocentrismu zapustí v evropském astronomickém myšlení kořeny a nebude již možné ji vymýtit. Přihlásí se k ní italský vědec Galileo Galilei (1564 – 1642), zakladatel experimentální fyziky, který mimo jiné objeví fáze Venuše a dokáže, že v případě platnosti Ptolemaiova geocentrického systému by k nim nemělo docházet.
Rozpor mezi pozorováními a heliocentrickým systémem odstraní německý astronom Johannes Kepler (1571 – 1630) tím, že zamění kruhové oběžné dráhy planet za eliptické. Tak ze západního myšlení definitivně zmizí z řecké filosofie pocházející idea, že se nebeská tělesa musejí pohybovat po dokonalých, tj. kruhových, drahách.
Osud starověkého geocentrismu pak zpečetí anglický fyzik Isaac Newton (1643 – 1727), jenž zformuluje pohybové zákony, které sjednotí fyziku pozemskou s fyzikou nebeských těles.



















