České korunovační klenoty zpět na Pražském hradě

České korunovační klenoty zpět na Pražském hradě zdroj: Hrad.cz

28. 8. 2012, 20:12 | Martina Sotáková

stalo se 28. srpna 1867 19. stol.

Praha – Loňského roku, během prusko-rakouské války, byly naše korunovační klenoty opět převezeny do Vídně. Dnes ale slavnostně můžeme prohlásit, že  jsou zpět a ku této příležitosti bude upravena Korunní komora, jejíž stav již nevyhovuje. Prozatím budou klenoty uloženy ve sklepení kaple sv. Václava.

Pojďme si připomenou, jak naše české klenoty korunní za svou dlouhou historii cestovaly. Svatováclavskou korunu nechal vytvořit Karel IV. roku 1346, tehdá ještě jako markrabě moravský. V Praze, po založení arcibiskupství roku 1344 dal papež Kliment VI. právo pražským arcibiskupům slavnostně pomazat a korunovat české krále. Papežem byla rovněž vydána bula na ochranu koruny, ve které zakazoval korunu zcizit, prodat nebo zastavit. Karel IV. rozhodl, že je koruna majetkem sv. Václava a měla být navždy uložena na hlavě jeho busty v kapli sv. Václava.

Klenoty neměly nikdy opustit Prahu, ale pravděpodobně již Václav IV. převezl je na hrad Karlštejn do kaple sv. Kříže. Král Zikmund vyvezl při vypuknutí husitské revoluce korunu ze země, neznámo kam, nakonec ji roku 1436 vrátil opět na Karlštejn.

V době stavovského povstání byly klenoty 30. června 1619 převezeny do Prahy. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 se král Fridrich Falcký  rovněž pokusil vyvézt korunu i ostatní klenoty ze země. Nakonec zůstaly na Staroměstské radnici a následně vráceny na Pražský hrad.

Za třicetileté války byly roku 1631 odvezeny do farního kostela v Českých Budějovicích a odtud navráceny do Prahy o dva roky později. 1634 na  popud Ferdinanda III. opět převezeny do Českých Budějovic a za další tři roky z obavy před útokem Švédů tajně přemístěny do císařské klenotnice ve Vídni.

Dekretem z 26. srpna 1790 souhlasil Leopold II. s jejich opětovným navrácením do Prahy a stalo se tak při příležitosti jeho korunovace roku 1791. Byly  uloženy v Korunní komoře a vznikla tradice sedmi klíčníků.

Je třeba připomenout, že ať už byly za celou svou historii korunovační klenoty kdekoliv, vždy byly převezeny do Prahy ke královské korunovaci, která se konala v katedrále sv. Víta.

Pojďme se ještě společeně podívat, co obnáší soubor klenotů

Svatováclavská koruna je zhotovena ze zlata, zdobena drahými kameny a perlami a má podobu čelenky tvořené ze čtyř dílů, kdy každý je zakončen lilií.

Zlaté královské jablko má prsetenec zdobený drahými kameny a na vrcholu kříž. Pod křížem je latinský nápis Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá a také je zdobeno překrásnými reliéfy.

Dále královské žezlo, rovněž ze zlata, zdobeno drahými kameny. A nakonec korunovační plášť bez rukávů, s vlečkou, lemovaný vzácným herrmelínem.

Křištálová kouleVěštecká koule

20. září 1938, během mobilizace, budou klenoty tajně převezeny do pobočky Národní banky v Žilině, ale již 6. října se navrátí do Prahy.

19. listopadu 1941 se nechá Reinhard Heydrich za přítomnosti prezidenta Emila Háchy, K. H. Franka a Jaroslava Krejčího vyfotit s klenoty na důkaz své moci.

11. února 1944 nechají Němci klenoty zazdít ve sklepení Starého královského paláce na ochranu před Spojenci. V květnu 1945 budou v pořádku vyzvednuty a navráceny do Korunní komory.

Roku 1962 budou klenoty prohlášeny za národní kulturní památku. O 4 roky později bude vytvořena kopie koruny a vystavena na světové výstavě Expo 1967 v Montrealu a poté v dalších světových městech.

Klenoty budou trvale uloženy v Korunní komoře nad jižním vchodem do chrámu sv. Víta, za mozaikou Posledního soudu a budou opatřeny sedmi zámky. Klíče k nim budou mít na starosti prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.

Klenoty budou vystavovány veřejnosti pouze při zvláštních příležitostech, jindy zámky odemykány nebudou.  O jejich vystavení bude mít právo rozhodnout pouze prezident republiky.

V roce 1998 budou klenoty podrobeny moderním metodám zkoumání a zjištěno, že Svatováclavská koruna je zhotovena  ze zlata o ryzosti 21 – 22 karátů a osazena safíry, spinely, rubelitem, rubíny, smaragdy, perlami a akvamarínem. Kameny pochází z Ceylonu, Afghánistánu a pravděpodobně i z Indie a Thajska. Křížek na vrcholu koruny s motivem ukřižovaného Krista má ve svém nitru relikvii z Kristovy trnové koruny.

Královské jablko z 18 karátového zlata je rovněž osazeno drahými kameny – spinely, safíry a perlami. Je tvořeno reliéfy, které se svými náměty váží ke korunovaci – scény ze života krále Davida a výjevy z Geneze.

Žezlo, rovněž z 18 karátového zlata je  zdobeno  4 safíry, 5 spinely, perlami  a rostlinným dekorem.

Korunovační plášť  je zhotoven z luxusního hedvábí, přes 3 metry široký a 2, 36 metrů dlouhý. Je lemován hermelínem – zimní bílou kožešinou hranostaje. Posledním králem, který bude mít tento plášť při své korunovaci bude Ferdinand V. v roce 1836.

Zlatý ostatkový kříž, který byl od 16. století pokládán při korunovaci na oltář je schránou na nejvzácnější relikvie českého království a zároveň jedna z nejvýznamnějších na světě představující Kristovo utrpení – kousek provazu, kterým byl spoután při bičování, úlomky z trnové koruny, kusy dřeva kříže, část hřebu nebo houby. Kříž je zdoben acháty, ametysty, safíry a akvamarínem.

Zdroj: www.korunovacni-klenoty.cz, www.hrad.cz, www.kamenet.cz, www.cs.wikipedia.org

Témata: Karel IV, Karlštejn, katedrála, klenoty, korunovace, sv. Václav, žezlo

špatnýpřijatelnýdobrývelmi dobrývynikající

Diskuse

Přidat komentář

Příspěvky uveřejněné v diskusním fóru vyjadřují názory čtenářů, nikoliv redakce, která za jejich obsah nenese zodpovědnost. Neaktuality.cz má ale zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Pokud Váš komentář obsahuje urážky, pomluvy, výhrůžky, vulgarismy, spamy nebo vzbuzuje podezření z porušení zákona, vystavujete se riziku, že jej administrátor smaže.

Pondělí 14. 10. 2019, včera měl(a) svátek Renáta

RSS Manifest Redakce Registrace Reklama Pro média Kontakt