stalo se 15. března 1959 50. léta
Kralupy nad Vltavou – „Cukr, to byla velká položka, na kterou každý neměl. A proto jsme doma sladili náhražkou, cukerínem,“ vzpomíná soudruh Oldřich Vidim, strojvedoucí z Kralup nad Vltavou.
„A jak hospodařili kapitalisté s cukrem za první republiky? Tak, že agrárníci dostávali cukr pro prasata za 70 haléřů. Byl chemicky upraven, barvený, aby ho lidé nemohli používat. Říkalo se, že prasatům cukr velmi prospívá, přibývají na váze a mají po něm lesklou kůži. Jak to bylo s tou prasečí kůží asi víme i to, že lidé by si taky rádi osladili kafe, ale na cukr neměli peníze.
Na velkostatcích pracovaly desetitisíce deputátníků za pár korun denně. Bylo mnoho nezaměstnaných a mnoho těch, kteří pracovali pouze dva až tři dny v týdnu. Ti, co měli velké štěstí, pracovali celý týden za mzdu 50-60 korun. Jedním z nich byl i můj otec, který byl pomocným dělníkem ve sklárnách Morawetz v Otvocích.
Dnes je cukr lacinější a můžeme si jej dovolit koupit proto, že jsme pracovali tak, jak nás to učila a dodnes učí strana. Naše strana vedla vždy důsledný boj v zájmu lidu, ať to bylo za první republiky, anebo za okupace.
Vždyť máme v porovnání se světem nízké nájemné, dlouhou dovolenou, velmi dobré zdravotnictví a jiné sociální výhody. To jsou výsledky, kterých dosáhla naše dělnická třída a rolnictvo. To je skutečnost, o které se našemu lidu za bývalé republiky ani nesnilo.“
Zdroj: archiv.ucl.cas.cz
Témata: cukr, káva, komunismus, Rudé Právo