Minulost Viktora Koženého: Z Harvardu ho vyhodili za plagiátorství, později byl v hledáčku FBI

Minulost Viktora Koženého: Z Harvardu ho vyhodili za plagiátorství, později byl v hledáčku FBI zdroj: Obozrevatel.cz

9. 4. 2013, 17:06 | Jakub Hájek

stalo se 9. dubna 1994 90. léta

Praha – Jméno Viktora Koženého si lidé nejčastěji spojují s kupónovou privatizací. Od chvíle, kdy harvardské fondy začaly nabízet za připsání kupónové knížky deset tisíc korun, je Kožený považován za člověka, který u nás rozhýbal kupónovou privatizaci.

Už tehdy ale Kožený mnoho lidí znepokojoval. Například Asociace investičních privatizačních fondů jej obvinila z klamavé reklamy a nekalé soutěže, nakonec však od trestního oznámení upustila. Na zakázku Pithartovy vlády se o Koženého zajímaly i tajné služby. Jedna ze soukromých detektivních kanceláří dokonce pátrala v USA a Německu po Koženého minulosti.

Opsaná seminární práce

Detektivové při svém pátrání potvrdili domněnku, že peníze se Viktora Koženého nikdy dlouho nedržely. Profesor fyziky z americké univerzity, který se s Koženým seznámil v Mnichově, říká, že Kožený přijel bez peněz a požádal ho o půjčku sto dolarů. Školné na Harvardově univerzitě prý za Koženého platila jeho bývalá manželka.

Přes všechnu snahu však Kožený nikdy Harvard neabsolvoval. Po několika semestrech ho totiž z renomované americké univerzity vyloučili pro plagiátorství seminární práce.

Pokusy ve vyšší společnosti

Viktor Kožený neuspěl ani ve světě americké smetánky. V roce 1985 jej vyloučili z exkluzivního společenského klubu Spee Club, který často navštěvoval a jehož členem byl ve své době například prezident John F. Kennedy. Viktor Kožený se stal prvním vyloučeným členem v historii klubu.

Nynější prezident harvardských fondů se ale nedal odradit a neustále se snažil přátelit s vlivnými lidmi Ameriky. Chtěl se sblížit například s vysoce postavenými fyziky spolupracujícími s laboratoří amerických vzdušných sil ve firmě Roxkwell včetně ředitele Programu hvězdných válek.

Ten požádal FBI, aby Koženého prověřila. Americký Federální úřad vyšetřování ovšem neobjevil nic, co by svědčilo o tom, že Kožený ohrožuje bezpečnost USA.

Návrat do Evropy

V září 1989 odjel Viktor Kožený do Londýna a nastoupil jako spolupracovník oddělení společných investic u firmy Robert Fleming. Avšak už po pěti měsících firmu opustil, aby se mohl vrátit do svobodného Československa. Tehdejší spolupracovníci jej hodnotí jako chytrého, pracovitého, ovšem neovladatelného člověka. „Viktor sice bude milionářem, ale na cestě k milionům se dostane do vězení,“ řekl doslova jeden z nich.

Po návratu do Československa založil Viktor Kožený v říjnu 19991 poradenskou a konzultační firmu Harvard Capital & Consulting, který je dnes dceřinou společností holdingu Harvard Group. Základní jmění společnosti bylo nejprve 100 000 korun, později se navýšilo na 6 000 000 korun. Majoritním akcionářem je praotec Viktora Koženého, František Stehlík.

Inzerce Harvardských fondů v tisku

Křištálová kouleVěštecká koule

V roce 1994 Kožený opustí Českou republiku a přesune se do daňového exilu na Bahamy. V září roce 1995 získá za poplatek irské občanství.

O dva roky později bude šest Harvardských investičních fondů kuponové privatizace z první vlny spolu s firmou Sklo Union Teplice transformováno na Harvardský průmyslový holding. V lednu 1998 Kožený koupí Harvardský průmyslový holding ve veřejné obchodní soutěži. Zaplatil za něj dvěma směnkami se splatností do konce roku 1999 ve výši 10,559 miliardy korun.

Kožený bude v Česku stíhán kvůli operacím z let 1995 až 1997, při nichž spolu se svým nejbližším spolupracovníkem Borisem Vostrým připraví o majetek akcionáře Harvardského průmyslového holdingu. 14. října 2003 vydá Obvodní soud pro Prahu 4 na oba muže mezinárodní zatykač.

„Více takových Kožených je jiná úvaha. Nevím, a nechci nyní analyzovat, jak se vše v této věci otočilo, jakým způsobem byl on dotlačen k odcházení z této země a podobně, ale myslím si, že obrovskou vinu na této změně jeho chování má česká závist, závist lidí vůči komukoliv, kdo o něco usiluje a kdo v něčem získá nějaký úspěch. Takže trivializovat tuto věc já považuji za velmi, velmi nešťastné.“
— Václav Klaus, 3. dubna 1997

Viktor Kožený mluví o svých hodnotách

V roce 2005 bude Kožený na Bahamách na základě americké žádosti o vydání zadržen. V USA bude s dalšími dvěma muži obviněn z úplatkářství velkého rozsahu, kterého se měli dopustit v Ázerbájdžánu.

V dubnu 2007 propustí soud Koženého z bahamského vězení a v říjnu 2007 rozhodne, že do USA vydán nebude. USA prohlásí, že budou o vydání nadále usilovat, k dispozici budou mít ještě dva stupně odvolání.

V červenci 2007 odmítne ministr vnitra Ivan Langer žádost bývalého policejního vyšetřovatele Václava Lásky o zbavení mlčenlivosti, aby mohl v USA vypovídat v kauze Viktora Koženého. Podle mluvčí Aleny Vokráčkové byla důvodem „odlišnost právních systémů obou zemí“.

V únoru 2008 začne před Městským soudem v Praze proces proti Koženému a proti jeho společníkovi Borisi Vostrému, který žije v Belize. Oba budou stíháni jako uprchlí.

Zdroj: MF Dnes, 9. dubna 1994, str. 7, cs.wikipedia.org, cs.wikiquote.org

Témata: Viktor Kožený

špatnýpřijatelnýdobrývelmi dobrývynikající

Diskuse

Přidat komentář

Příspěvky uveřejněné v diskusním fóru vyjadřují názory čtenářů, nikoliv redakce, která za jejich obsah nenese zodpovědnost. Neaktuality.cz má ale zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Pokud Váš komentář obsahuje urážky, pomluvy, výhrůžky, vulgarismy, spamy nebo vzbuzuje podezření z porušení zákona, vystavujete se riziku, že jej administrátor smaže.

Čtvrtek 18. 4. 2019, včera měl(a) svátek Rudolf

RSS Manifest Redakce Registrace Reklama Pro média Kontakt