Nenechte si ujít slavnou popravu!

Nenechte si ujít slavnou popravu! zdroj: Josef Mathauser

21. 6. 2010, 11:02 | lipo.

stalo se 21. června 1621 starší

Praha – Pokud se dnes budete blížit k pražskému Staroměstskému náměstí, pak vězte, že uslyšíte bubny a na náměstí před Staroměstskou radnicí spatříte pódium s katovým špalkem i nával mnoha lidu. Pro výstrahu zde bude popraveno 27 českých pánů, účastníků stavovského povstání, byť stačily špičky této revolty vůči císaři uprchnout do zahraničí, nebo jsou již mrtví. Smutný je především fakt, že většina odsouzených k popravě, hlavně pak z řad měšťanů, vlastně jen přijala na příkaz stavovských direktorů některý úřad.

Stavovské povstání začalo defenestrací 23. května 1618, ale 8. listopadu 1620 bylo poraženo v poslední a rozhodující bitvě na Bílé hoře. Bělohorská prohra byla pro naše stavy katastrofou. Stavovští povstalci nejprve žádali císaře písemně za odpuštění, ten však vzpouru nadále považoval za hrdelní zločin.

Císař Ferdinand II. se namísto udělení milosti rozhodl se souhlasem svého dvora vůdce rebelů exemplárně potrestat. Tedy alespoň ty, co nestačili uprchnout či zemřít. Následně v Čechách proběhl mimořádný soud, kterému předsedal Karela I. z Lichtenštejna. Soud vynesl 33 rozsudků smrti a z nich jich dnes zřejmě bude vykonáno 27. Na Moravě sice bylo vyneseno 20 ortelů smrti, nebude však vykonám ani jediný. Všichni předáci slezských a lužických stavů mimořádnému soudu včas unikli, zatímco z českých stavů uniklo popravě jen 6 předáků.

Popraveni budou tři členové panského stavu, sedm členů stavu rytířského a sedmnáct měšťanů. Odsouzení budou na pódium vcházet v pořadí podle svého rodu, důstojenství a věku. Nejmladším z nich je čtyřicetiletý pražský měšťan Kutnauer (ten bude zřejmě oběšen) a nejstarším šestaosmdesáti letý rytíř Kašpar Kaplíř ze Sulevic. Manželky mnoha odsouzenců odnesly vlivným politikům spousty peněz, rodinných šperků a svá těla, však marně.

Tři z odsouzených nebudou jen popraveni. Rektorovi pražské univerzity Janu Jesenskému bude nejdříve vyříznut jazyk a doktorům Jiřímu Hauenschildovi a Leonardu Ruppelovi bude nejdříve uťata pravice. Až poté budou zbaveni života nejčastěji stětím.

Exekuce se ujme proslulý pražský kat Jan Mydlář, který původně vystudoval Karlovu univerzitu a připravoval se na kariéru ranhojiče a magistra. Nešťastnou náhodou a ve snaze zachránit svou milou se však nakonec stal katem. Při této profesi ovšem prokazuje znalosti medicíny stejně znamenitě, jako by býval byl lékařem. Jan Mydlář je známý svým utrakvismem, nechá proto odsouzené nejprve dokončit modlitbu a poté až je usmrtí. Máme se tedy na co těšit. Představení to bude zajisté veliké a lze předpokládat, že ukápne víc slz, než proteče slov plamenných, a že odsouzenci odejdou ze světa v pokoře a víře.

Bezhlavá těla popravených budou věnována jejich rodinám, hlavy však budou pro výstrahu připevněny na bidla s železnými koši na staroměstské Mostecké věži. Kdo tedy nestihne popravu, může alespoň později spatřit hlavy popravených.

Popraveni budou páni Jáchym Ondřej Šlik (Němec), Václav Budovec z Budova (Čech) a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (Čech), rytíři Kašpar Kaplíř ze Sulevic, Prokop Dvořecký z Olbramovic, Fridrich z Bílé, Jindřich Otta z Losu, Diviš Černín z Chudenic (český katolík), Vilém Konecchlumský z Konecchlumí a Bohuslav z Michalovic. Z měšťanů budou popraveni Valentin Kochan z Prachové, Tobiáš Štefek z Koloděj, Ján Jesenský z Jesenova (Slovák), Kryštof Kobr z Koberštejna, Jan Šultys z Felsdorfu, Maxmilián Hošťálek z Javořice, Jan Kutnauer ze Sonenštejna, Simeon Sušický ze Sonenštejna, Nathanaél Vodňanský z Uračova, Václav Maštěrovský z Jizbice, Jindřich Kozel z Peclinovce, Ondřej Kocour z Votína, Jiří Řečický, Michal Witmann, Simeon Vokáč z Chyš, Leander Rüppel z Ruppachu a Jiří Hauenšild z Fürstenfeldu.

Křištálová kouleVěštecká koule

Na Mostecké věži budou lebky viset v koších deset let. Až po saském vpádu v listopadu 1631 budou sňaty a uloženy v Týnském chrámu. Exekutoři nakonec povolí pochovat k tělu pouze lebku pana Šlika. V květnu 1632, kdy saská armáda odejde z Prahy a moci se opět chopí císař, lebky nevysvětleným způsobem kamsi záhadně zmizí. Místo jejich spočinutí nebude nikdy poznáno. Místo, kde se poprava konala, bude vyznačené dlažebními kostkami a exekuční pódium bude ihned po popravách rozmontováno a věnováno pražskému kláštěru milostných bratří. Osobnosti 27 popravených českých pánů budou symbolizovány 27 patníky před Lichtenštejnským palácem v Praze.

Poslední oblastí, kde bude stavovský odboj vůči Habsburkům pokračoval, je Valašsko. Zde bude stavovské povstání potlačeno až v roce 1644. České stavovské povstání však nakonec přinese neblahé důsledky nejen v Čechách, počínaje exemplárními popravami, ale i v celé Evropě. Spustí totiž mnohem strašnější šou, třicetiletou válku. Exekutor poprav českých pánů, kat Jan Mydlář, se stane významnou pražskou osobností a dožije se požehnaného věku. Ještě v roce 1648 bude bránit Prahu společně s ostatními Pražany před Švédy a dlužno dodat, že naše královské hlavní město společnými silami ubrání.

Zdroj: Wikipedia, internetové servery se zaměřením na historii

Témata: Bitva na Bílé hoře, doba temna, poprava

špatnýpřijatelnýdobrývelmi dobrývynikající

Diskuse

Přidat komentář

Příspěvky uveřejněné v diskusním fóru vyjadřují názory čtenářů, nikoliv redakce, která za jejich obsah nenese zodpovědnost. Neaktuality.cz má ale zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Pokud Váš komentář obsahuje urážky, pomluvy, výhrůžky, vulgarismy, spamy nebo vzbuzuje podezření z porušení zákona, vystavujete se riziku, že jej administrátor smaže.

Úterý 18. 6. 2019, včera měl(a) svátek Adolf

RSS Manifest Redakce Registrace Reklama Pro média Kontakt