Plzeň padla pod nátlakem protestantů, obležení trvalo dva měsíce

Plzeň padla pod nátlakem protestantů, obležení trvalo dva měsíce zdroj: Wikipedia.org

21. 11. 2010, 10:46 | Karolína Solanská

stalo se 21. listopadu 1618 starší

Plzeň – Vítězstvím protestantů skončilo dnes více než dvouměsíční obležení města Plzeň.

Již od 23. května, kdy proběhla v Praze defenestrace dvou místodržících – Slavaty a Martinice, a byla tak zpochybněna moc císaře Ferdinanda II., zmítají naší zemí neklid a nepokoje.

Po prvních tvrdších zásazích proti katolíkům emigrovali někteří katoličtí šlechtici a duchovní, kteří se obávali perzekuce. Mnohá panství zůstala opuštěná a jejich obyvatelé se stáhli převážně do Plzně, odkud chtěli utéct dále do Německa.

Důstojníkem, který oblehl Plzeň je Petr Arnošt Mansfeld, který je jmenován generálem dělostřelectva a který disponuje svojí vlastní armádou, placenou z peněz spojenců tedy Savojska a Benátské republiky.

Plzeň je velmi dobře opevněné město, které by se bylo ubránilo, ale má problém se špatným vyzbrojením obránců a nedostatkem střelného prachu pro dělostřelectvo. Z tohoto důvodu se generál Mansfeld rozhodl jednat dříve než by Plzni mohli přijít na pomoc posily. 19. září dosáhla Mansfeldova armáda Plzeňských předměstí.

Nepočetní a špatně vyzbrojení obránci zablokovali dvě brány. Třetí byla bráněna narychlo složenou skupinou měšťanů, vysloužilců a uprchlíků.

Petr Arnošt Mansfeld
Petr Arnošt Mansfeld

„Naše armáda je příliš slabá na přímý čelní útok na městskou pevnost,“ řekl generál Mansfeld v neoficiálním projevu, „Rozhodli jsme se proto nedobývat Plzeň bojem, ale oblehnout ji a nechat vyhladovět.“

Když po sedmi týdnech, dne 2. listopadu 1618, dorazilo protestantské dělostřelectvo, byl to první významný pokrok protestantů proti obleženému městu. Bylo jich však málo a tak malé ráže, že ostřelování městských zdí nemělo téměř žádný účinek. Zatímco v této době již obráncům docházely síly a zásoby potravin, oblehatelům přicházeli stále noví a noví rekruti.

„Říká se, že hlavou stěnu neprorazíš, proto jsme si na zdi Plzně přivezli děla, i když slabá,“ dodává generál Mansfeld.

Po dlouhém, devatenáct dní trvajícím ostřelování se dnes brzy ráno obléhatelům podařilo jednu část hlavní hradby prorazit. Okamžitě byl zahájen útok pěchoty a násedovalo několik hodin bojů muže proti muži. Posádka slabá dlouhým hladověním, bez pořádných zbraní a vyčerpaná dlouhým obléháním dlouho nevzdorovala a krátce po poledni dnes Plzeň kapitulovala.

Podle posledních zpráv si hrabě Mansfed hodlá vyžádat od Plzeňské radnice vysokou částku zlatých guldenů – spekuluje se až o několika tisících, jako náhradu za válečné úhrady a za ušetření města od vypálení.

Křištálová kouleVěštecká koule

Hrabě Mansfeld si nakonec vyžádá 120 000 zlatých guldenů jako válečné reparace a dalších 47 000 florinů za to, že Plzeň nevypálí. Nedlouho poté však státy Svaté říše římské vázané v Katolické lize uspořádají tažení do Čech, které povede do Prahy. I přesto, že bude tato armáda napadána armádami nově zvoleného českého krále Fridricha I. dostane se na svém tažení až k Praze a porazí české stavy na Bílé hoře. Mansfeld během této klíčové bitvy zůstne nečinně ve „své“ Plzni.

Obléhání Plzně bude považováno za první zaznamenatelnou bitvou třicetileté války. Defakto je jednou z příčin, proč k válce vůbec dojde.

Zdroj: Wikipedia.cz, Palba.cz

Témata: bitvy, Plzeň, třicetiletá válka

špatnýpřijatelnýdobrývelmi dobrývynikající

Diskuse

Přidat komentář

Příspěvky uveřejněné v diskusním fóru vyjadřují názory čtenářů, nikoliv redakce, která za jejich obsah nenese zodpovědnost. Neaktuality.cz má ale zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Pokud Váš komentář obsahuje urážky, pomluvy, výhrůžky, vulgarismy, spamy nebo vzbuzuje podezření z porušení zákona, vystavujete se riziku, že jej administrátor smaže.

Neděle 17. 11. 2019, včera měl(a) svátek Otmar

RSS Manifest Redakce Registrace Reklama Pro média Kontakt