V Olomouci byl vysvěcen sloup Nejsvětější Trojice

V Olomouci byl vysvěcen sloup Nejsvětější Trojice zdroj: Turistik.cz

9. 9. 2010, 14:10 | Jakub Hájek

stalo se 9. září 1754 18. stol.

Olomouc – Za účasti Jejího veličenstva, císařovny Marie Teresie, a jejího manžela, císaře Františka I. Štěpána Lotrinského, byl dnes v Olomouci na Horním náměstí vysvěcen biskupem Troyerem sloup Nejsvětější Trojice. Tento momument, postaven ke slávě Boží z vděčnosti za ukončení strašlivého moru, je chloubou nejen církve, ale i občanů města Olomouce. Po třiceti osmi letech práce se tak Olomouc může pyšnit ojedinělou stavbou v českých zemích.

Sloup měří 35 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Jednotlivé figury v nadživotní velikosti zahalují odlehčené a vzdušné drapérie.

Průběh stavby

Sloup Nejsvětější Trojice

Původní Mariánský sloup na sousedním Dolním náměstí se nezdál jeho autorovi, architektu a městskému kameníkovi Václavu Renderovi, dostatečně honosný a proto přišel v roce 1716 s myšlenkou postavit na Horním náměstí sloup další, mnohem velkolepější. V jeho dopisu městské radě stálo: „Ke cti a slávě Boha všemohoucího, Panny Marie a světců postavím sloup, který svou výškou a nádherou nebude mít rovného v žádném jiném městě.“ Svou vůli prosadil, vypracoval projekt a pomohl ho financovat. Bohužel, nebylo mu souzeno vidět sloup hotový, neboť zemřel v roce 1733 a stihl postavit jen první patro monumentu. Štědrý mistr Render ale ještě před svou smrtí věnoval veškerý svůj majetek na dostavbu sloupu.

Stavbu sloupu nedokončili ani Renderovi nástupci – František Thonecek, Jan Václav Rokický a Augustin Scholtz. Dokončil ji až Rokického syn Jan Ignác. Když byla stavba hotova, mohlo se začít s velkolepou sochařskou výzdobou, kterou započal Filip Sattler. Po jeho smrti na něj navázal Ondřej Zahner a, než zemřel, stačil během 7 let vytvořit 18 soch a 9 reliéfů. O něco šťastnější byl zlatník Šimon Forstner, který vytvořil pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie. Své dílo se mu podařilo dokončit, ovšem práce na sochách, při níž používal toxické sloučeniny rtuti, mu zcela podlomila zdraví.

Na tento sloup Nejsvětější Trojice mohou být občané Olomouce náležitě hrdí, protože všichni lidé podílející se na jeho stavbě byli občany tohoto města.

[poll id=”9″]

Křištálová kouleVěštecká koule

Sloup Nejsvětější Trojice, UNESCO, 2000

O pouhé čtyři roky později, když byla Olomouc obléhána Pruskou armádou, byl sloup Nejsvětější Trojice několikrát zasažen koulemi z pruských děl. Olomoučtí občané se bez ohledu na možné nebezpečí vydali v procesí žádat pruského generála, aby jeho vojáci na monument nestříleli. Generál James Keith vyhověl jejich přání, a tak byl sloup dalších škod ušetřen. Brzy po válce byl opraven a do jeho dříku byla zasazena napodobenina dělové koule, která na tuto událost upomíná dodnes.

Od roku 1995 je společně s Mariánským sloupem a barokními kašnami národní kulturní památkou a v roce 2000 byl, jakožto jedno z vrcholných děl středoevropského baroka, zařazen mezi světové dědictví UNESCO.

Zdroj: Wikipedia.org, Olomouc-tourism.cz

Témata: církev, Olomouc, socha, umění

špatnýpřijatelnýdobrývelmi dobrývynikající

Diskuse

Přidat komentář

Příspěvky uveřejněné v diskusním fóru vyjadřují názory čtenářů, nikoliv redakce, která za jejich obsah nenese zodpovědnost. Neaktuality.cz má ale zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Pokud Váš komentář obsahuje urážky, pomluvy, výhrůžky, vulgarismy, spamy nebo vzbuzuje podezření z porušení zákona, vystavujete se riziku, že jej administrátor smaže.

Pátek 23. 8. 2019, včera měl(a) svátek Bohuslav

RSS Manifest Redakce Registrace Reklama Pro média Kontakt