Kampeličky lákají na výhodné půjčky, Rodinná družstevní záložna nabízí pouze šestiprocentní úrok

Kampeličky lákají na výhodné půjčky, Rodinná družstevní záložna nabízí pouze šestiprocentní úrok zdroj: Sxc.hu, KillR-B

8. 3. 2013, 13:06 | Jakub Hájek

stalo se 8. března 1996 90. léta

Praha – Některé kampeličky se chystají poskytnout svým členům nejen půjčky za takových podmínek, jaké obvykle nenabízí žádná tuzemská banka, ale zároveň jim slíbí velmi výhodně úročené vklady.

Podle odborníků by však lidé, kteří se chtějí stát členy úvěrového družstva, měli podobné nabídky pečlivě zvažovat.

Pouze 6% úrok z půjčky hodlá požadovat například Rodinná družstevní záložna z Moravských Budějovic. Peněžní ústavy naproti tomu chtějí s výjimkou úvěrů ze stavebního spoření od občanů úrok zpravidla alespoň dvojnásobný.

„O šestiprocentním úroku je ovšem možné uvažovat jen výjimečně, například když se člen záložny dostane do svízelné životní situace,“ uvedl včera představitel Rodinné družstevní záložny Libor Kochrda. Za normálních okolností budou podle něj úroky vyšší, navíc přesné podmínky poskytování půjček ještě nejsou definitivní. Totéž platí i pro přijímání vkladů od člen této kampeličky, jichž už je téměř tisíc. Podle nynějších představ by však například výnosy z vkladů se čtyřletou výpovědní lhůtou měly činit až 13,3 procenta.

Úrok až 12,1 procenta, ovšem jen u ročních vkladů, chce vyplácet také 1. Frýdecko-místecké spořitelní družstvo. Podobné úroky nyní banky nabízejí jen ve zcela mimořádných případech. Náklady na činnost peněžních ústavů jsou však vyšší než u kampeliček, což jim znemožňuje vyplácet z vkladů příliš vysoké úroky.

„Sliby velkých výnosů z vkladů v kampeličkách nepůsobí příliš důvěryhodně. Nemusí být sice úplně nereálné, ale prakticky nikdo dnes nemůže zaručit, že je zajistí na delší dobu,“ uvedl včera poslanec Richard Mandelík, který je jedním z tvůrců zákona o záložnách.

Křištálová kouleVěštecká koule

Rodinnou záložnu založili v roce 1995 Milan Oczadlý a Libor Kochrda, kteří zároveň vlastnili Společnost finančních poradců a další firmy. Ty budou zajišťovat pro záložnu různé služby, za které si budou nechávat bohatě platit. Oczadlý a další členové vedení Rodinné záložny budou podnikat se svěřenými penězi nepřiměřeně rizikové operace, aby dosáhli slibovaného zúročení vkladů až o sedm procent ročně. V roce 1997 spustí Rodinná záložna jako první na českém trhu internetové bankovnictví.

V listopadu 1999, když bude mít kampelička na svých účtech téměř 1,7 miliardy korun od 31 tisíc klientů, oznámí vedení Rodinné družstevní záložny, že na čtrnáct dnů zastavují veškeré transakce. O měsíc později bude Rodinné záložně zakázána činnost. Spolu s kampeličkou se zastaví také výstavba 16 malometrážních bytů v Šumperku. Půjde o střešní nástavby na dvou panelových domech, do kterých členové záložny investovali své úspory. „Jakmile stát povolí obnovit činnost, okamžitě výstavbu znovu zahájíme,“ bude slibovat tehdejší šéf šumperské pobočky.

V dubnu 2000 vzniknou dvě nové kampeličky, které se budou zaštiťovat tím, že chtějí napravit chyby Rodinné záložny, která zatím vymění vedení. Než se nový management stačí rozkoukat a začít podnikat kroky k ozdravení původní firmy založením RZ, bývalé vedení v čele s Oszadlým založí Novou rodinnou záložnu. Vznikne tak velký chaos v myšlení řadových členů Rodinné záložny. Současně je ale podezřelé bývalé vedení bude oslovovat s nabídkami úvěrů a převedením vkladů, které budou momentálně mít v Rodinné záložně.

Na problémovou Rodinnou záložnu uvalí Úřad pro dohled nad družstevními záložnami 1. června 2000 nucenou správu, protože bude v dlouhodobé platební neschopnosti a bude provádět neobvyklé obchody, které mohly poškodit její členy. První nucený správce Jiří Hromada abdikuje na svou funkci 2. dubna 2001. Za důvody rezignace označí fyzické vyčerpání způsobené náročností práce nuceného správce a neustálé mediální útoky družstevníků. Nástupcem Hromady se z pověření úřadu stane hned druhý den Vladimír Cigánek, který podá první návrh na konkurz majetku Rodinné záložny a Úřad pro dohled nad družstevními záložnami jej schválí. Dvaadvacet tisíc klientů se tak dočká vrácení alespoň části svých vkladů.

Olomoucký vrchní soud vyměří tresty v rozmezí od 2,5 do 6,5 roku vězení třem členům bývalého vedení záložny. Obžalovaní Milan Oczadlý, Petr Žitník a Martin Neborák budou uznáni vinnými z toho, že připravili na konci 90. let záložnu o více než 50 milionů korun.

Zástupci Rodinné záložny budou chtít ale po státu odškodnění ve výši jedné miliardy korun plus úroky za dobu trvání soudní jednání. Poté, co nároky záložny neuzná Ústavní soud, budou se zástupci záložny domáhat spravedlnosti u Evropského soudu pro lidské práva. Ten v roce 2010 rozhodne, že sice došlo k porušení práva záložny na obranu proti zásahu státu, ale výši odškodnění neuzná a nechá na České republice jakým způsobem Rodinnou záložnu odškodní.

Zdroj: MF Dnes, 8. března 1996, str. 1, ekonomika.idnes.cz, aktualne.centrum.cz

Témata: banka, družstvo, peníze, podnikání, spořitelna

špatnýpřijatelnýdobrývelmi dobrývynikající

Diskuse

Přidat komentář

Příspěvky uveřejněné v diskusním fóru vyjadřují názory čtenářů, nikoliv redakce, která za jejich obsah nenese zodpovědnost. Neaktuality.cz má ale zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Pokud Váš komentář obsahuje urážky, pomluvy, výhrůžky, vulgarismy, spamy nebo vzbuzuje podezření z porušení zákona, vystavujete se riziku, že jej administrátor smaže.

Čtvrtek 20. 6. 2019, včera měl(a) svátek Leoš

RSS Manifest Redakce Registrace Reklama Pro média Kontakt