Francie je zaskočena náhlou smrtí Victora Huga

Francie je zaskočena náhlou smrtí Victora Huga zdroj: Léon Bonnat

22. 5. 2010, 22:58 | Jakub Hájek

stalo se 22. května 1885 19. stol.

Paříž – Ve věku 83 let dnes ve večerních hodinách náhle zemřel francouzský básník, prozaik, dramatik, esejista a politik Victor Hugo. V poslední letech svého života se těšil velké vážnosti jako umělecká i politická osoba. Byl to mimo jiné výrazný odpůrce trestu smrti, který nazýval „justiční vraždou“; zasazoval se též o udělení milosti komunardům. Celá Francie truchlí. Na den jeho pohřbu bude podle neoficiálních informací vyhlášen státní smutek a jeho tělo bude uloženo v pařížském Pantheonu.

Victor-Marie Hugo se narodil v Besançonu, když 19. století byly dva roky, jak praví v jedné své autobiografické básni. Byl vychováván pobožnou matkou, která byla přívrženkyní krále a monarchie, a otcem, který byl důstojníkem napoleonské armády a naopak stoupencem Napoleona. Spolu se svým bratrem Abelem navštěvoval pařížskou školu v ulici svatého Jakuba. Když byl r. 1811 otec poslán do Španělska jako guvernér provincie Segovia, matka přiměla syny, aby se do tří měsíců naučili španělsky. Po šesti týdnech už uměli tolik, že mohli konverzovat, a krátce po příjezdu do Španělska bez problémů četli i hovořili.

Není tedy divu, že Viktor Hugo začal i se psaním časně a spolu s bratrem založil jako 17letý svůj první časopis Le Conservateur littéraire. Publikoval tu své články, úvahy a básně. Roku 1822 debutoval sbírkou Ódy a rozličné básně, za kterou získal nejen ocenění, ale též stipendium od samotného Ludvíka XVIII. Později jej Karel X. vyznamená stužkou Čestné legie. Po revoluci 1830 přichází Hugovo literárně velmi plodné období. V r. 1841 se stal členem vážené Francouzské akademie, ale v době kolem revoluce 1848 jeho literární aktivita ochabla, neboť převážila jeho politická angažovanost.

Roku 1845 vstoupil Hugo do politiky a byl jmenován pairem, v pairovské komoře se vyslovoval pro návrat Ludvíka Bonaparta, po rozpuštění pairie (1848) úspěšně kandidoval do parlamentu. Ačkoliv byl zprvu politickým stoupencem Napoleona III., brzy vystupoval jako jeho odpůrce a jako zastánce liberálního socialismu. Proto musel koncem roku 1851 odejít do exilu, nejprve do Bruselu a v roce 1852 na Normanské ostrovy v Lamanšském průlivu (Guernsey a Jersey), kde strávil téměř dvacet let. Do Paříže se za bouřlivých oslav vrátil až roku 1870 v době, kdy Francie byla poražena pruskými vojsky a přiklonil se k ideálům Komuny. Roku 1875 se stal senátorským delegátem a brzy na to senátorem. Roku 1881 byl znovu zvolen senátorským delegátem a roku 1882 se znovu stal senátorem.

Zdroj: Wikipedia.org, Rozhlas.cz

Témata: spisovatel, úmrtí

špatnýpřijatelnýdobrývelmi dobrývynikající

Diskuse

Přidat komentář

Příspěvky uveřejněné v diskusním fóru vyjadřují názory čtenářů, nikoliv redakce, která za jejich obsah nenese zodpovědnost. Neaktuality.cz má ale zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Pokud Váš komentář obsahuje urážky, pomluvy, výhrůžky, vulgarismy, spamy nebo vzbuzuje podezření z porušení zákona, vystavujete se riziku, že jej administrátor smaže.

Čtvrtek 19. 9. 2019, včera měl(a) svátek Kryštof

RSS Manifest Redakce Registrace Reklama Pro média Kontakt