stalo se 10. května 1752 18. stol.
Pensylvánie, USA – Hrozivý světelný žhář charakteristický burácivým zaduněním–předznamenáním pravděpodobně konečně našel svého přemožitele.
Domy zapalující a životy beroucí blesk byl doposud přírodním jevem, vyskytujícím se zpravidla během velkého deště, který si nevybíral a udeřoval zcela náhodně.
Přírodovědec Benjamin Franklin přišel nyní s tvrzením, že objevil jednu zásadní vlastnost blesku, jež povede k účinné ochraně. Nutno poznamenat, že velmi neobvyklým pokusem.
Zkoumání blesku
Benjamin Franklin není v oblasti zkoumání blesku nováčkem. Již v minulosti přišel s teorií, již vytvořil na základě obyčejného pozorování a měření – blesk si vybírá spíše vyšší objekty (stromy, budovy) než menší předměty postavené při zemi. Proč však ze dvou podobně vysokých budov uhodí někdy do té nižší, to už teorie neobjasňuje. Ať je tomu jakkoliv, Franklin je podle svých slov na stopě, jak před bleskem uchránit spící domovy.
S drakem do bouřky
Zatímco objevitel čekal na zkonstruování objednané, velmi vysoké tyče ve Filadelfii, kterou chtěl užít právě pro potenciální zachycení blesku, napadlo ho před pár dny použít věc velmi prostou, pro úkol však vhodnou. Spolu se synem zhotovili papírového draka a přes potenciální nebezpečí se vydali do bouřky, kam draka vznesli. U země jej přivázali na kolík a navíc k němu připevnili klíč.
„Bylo to velmi nebezpečné, ale v rámci vědy se jednalo o důležitý pokus, o kterém jsem přesvědčen, že v budoucnu zachrání spoustu životů,“ prohlásil Franklin o pokusu samotném. Zároveň zhodnotil jeho výsledek: v hedvábné niti, kterou na draka použili, začaly dle slov přírodovědce praskat jednotlivé nitky. „A když jsem k onomu klíči přiblížil ruku, přeskočila malá jiskra,“ dodal.
Tento poznatek hodlá Franklin využít ke zhotovení zařízení, jež bude připevněno na budovu a které bude pro blesk „atraktivnější“ než budova samotná. Tím ji ochrání před velkým neštěstím. Vynalezení takového zařízení není prý otázka dnů ani týdnů, ale spíše měsíců, ne-li let.
[poll id=”38″]

Přestože s poznatky o vlastnostech blesku přicházel Benjamin Franklin již od roku 1749, bleskosvod (laicky a nepřesně označovaný jako hromosvod) se mu podaří sestrojit až v roce 1760, tedy 6 let po českém, všestranně založeném a působícím Prokopu Divišovi, kterému tak bude právoplatně přisuzováno sestrojení prvního bleskosvodu.
Zdroj: Fi.edu, Wikipedia.org
Témata: bleskosvod, bouřka, vynálezy