zdroj: Wikipedia.org
stalo se 11. ledna 1923 ½ 20. stol.
Porúří – Na obzoru evropský mezinárodních vztahů je patrně další krize. Německá říše není schopná splácet válečné reparace, které jí stanovila mezinárodní reparační komise po prohrané válce s Dohodou.
Reparace byly vyčísleny na 132 německých marek, proti čemuž protestovalo celé Německo. Vítězové však dali německé vládě ultimátum – pokud Německo neuzná výši reparací, průmyslová centra u hranic s Francií budou obsazena. Němci tedy podmínky přijali a začali se splátkami v podobě naturálií (peněžní reparace Dohoda odmítá, neboť německá marka vlivem inflace rychle ztrácí svou hodnotu). V posledních měsících se však německé dodávky dřeva a uhlí zpožďovaly, případně nedorazily vůbec.
Francouzský president Raymond Poincaré se však rozhodl jednat rázně a i přes zjevný odpor Spojeného království se rozhodl vydat rozkaz k okupaci Porúří (průmyslová oblast na západě Německa, ve které se nachází značné množství hustě osídlených měst), jejíž hrozba visela jako Damoklův meč nad Německem již od podepsání příměří v roce 1918. Hranice s Německem překročila jak francouzská, tak belgická vojska.
Ta budou v následujících měsících (nikdo včetně francouzské vlády však není schopen říct, jak dlouho akce vlastně potrvá) dohlížet na výrobu německých podniků a budou rovnou odebírat vyrobené zboží a expedovat jej do Francie a Belgie. Reakce německé protistrany zatím není známa.
Věštecká koule
Německá vláda v čele s Wilhelmem Cunem bude na okupaci reagovat tzv. pasivní resistencí. Německým dělníkům tak bude doporučeno, aby pro okupanty nepracovali a výměnou za svou loajalitu obdrží dvě třetiny svého původního platu od vlády. Tato strategie bude zkázonosná pro obě strany – Francouzi a Belgičané budou muset do oblasti posílat vlastní dělníky, čímž na celé akci prodělají, Němci na druhou stranu touto strategií způsobí vlastní měně hyperinflaci. O pár měsíců později padne Cunova vláda a nový kancléř Gustav Stresemann pasivní resistenci v srpnu 1923 odvolá. Francouzi se ocitnou pod mezinárodním tlakem a odsouhlasí tzv. Dawesův plán, který Německu reparační zátěž sníží a odpolitizuje je (to bude znamenat, že Francouzi již nebudou moci na Němce politicky tlačit ve smyslu splácení reparací). Francouzská a belgická vojska se tak v roce 1925 stáhnou zpět.
Zdroj: en.wikipedia.org
Témata: Belgie, Francie, Německo, první světová válka, reparace
14. srpen 1994
Šakal je za mřížemi. Jeden z nejhledanějších teroristů dopaden
23. březen 1978
Francouzský novinářský šmok opět plive na socialistické Československo
2. únor 1920
8. leden 1918
