stalo se 14. prosince 1799 18. stol.
Mount Vernon, Virginie – Americký voják a politik zemřel včera v 10 hodin večer ve své rodné Virginii. Ze zdrojů víme, že se 12. prosince jel jako obvykle projet na svém koni, počasí ovšem nebylo přívětivé, včerejší den si stěžoval na bolest v krku a chraptění, proto se dostavil rodinný lékař James Craik. Bohužel již nebyla naděje a tak dnes na následky infekčního zánětu hrdla zemřela jedna z největších osobností Spojených Států Amerických.
22. února 1732 se narodil ve městě zvaném Bridge´s Creek jako syn soudce a zámožného majitele plantáží Washingtona a jeho ženy Mary. Nikdy nenavštěvoval školu, za to k němu domů docházeli soukromí učitelé. Ve 14 letech mu zemřel otec, a jelikož ke své matce nechoval natolik veliké city, upnul se ke staršímu nevlastnímu bratrovi Lawrencovi. Poté co v 17 letech odešel z domu, živil se tři roky jako zeměměřič a od bratra si pronajal usedlost v Mount Vernon, jenž se stala jeho milovaným místem, kde trávil mnoho let svého života.
Lawrence byl voják bristké koloniální správy a inspiroval tím také svého, o 14 let mladšího bratra George, který od roku 1751 působí u virginské milice v hodnosti majora. Jeho styl vedení byl spíše zdrženlivý, i přesto působí od roku 1775 jako velitel kontinentálních vojsk. Zde dosáhl mnoha úspěchů včetně porážek Nizozemí, Španělska či Francie a brzy povýšil na plukovníka, to mu bylo 22 let.
v roce 1759 pojal za manželku Marthu Dandridge Custisovou, vdovu, která již měla dva sny. Své vlastní potomky Washington nikdy nezplodil. S novou rodinou se uchýlil do ústraní na své plantáže tabáku. V té době již v Americe počínaly revoluční nepokoje, kterým ale prozatím nevěnoval velkou pozornost i přes to že jeho obchody šly stále hůře, a platby daní Británii mu jen přitěžovaly. Roku 1775, kdy se mezistátní spory vyhrotily k ozbrojeným konfliktům, se sešel druhý kontinentální kongres, včetně George Washingtona, a poslali britskému králi Jiřímu III. petici s návrhem řešení, což vedlo k válce za nezávislost. Vlivem těchto událostí se Washington opět vrátil k vojenské povinosti. Armáda byla v žalostném stavu a tak ji zmobilizoval a začal vítězit. Roku 1783 poté vyhlásil příměří a na vánoce tohoto roku již byl opět doma.
Washington předsedal Ústavnímu konventu, který pracoval na vypracování ústavy a který jej také navrhnul na prezidentský úřad, 6. dubna 1789 jej pak jednohlasně také zvolil prvním prezidentem (znovuzvolen byl opět v roce 1783). Stejný rok jej také potěšila zpráva o Velké francouzské revoluci, doma měl uložen klíč od věznice Bastily, který mu zaslal její dobyvatel, Lafayette.
Ve svém prezidentském angažmá se zasloužil o mnohé, kvůli neshodám týkající se zahraničních vztahů ale roku 1797 odstoupil z úřadu a odešel zpět domů. Na čas se opět vrátil do vojenské služby, ale jakmile nebezpečí odeznělo, natrvale se usídlil v Mount Vernonu, kde pobýval až do dnešního tragického konce.

Později vyjde najevo, že u Washingtona byl krom dvou zkušených starších lékařů také jeden medik, jenž určil diagnózu zánětu hlasivek a navrhoval operaci. Zkušení lékaři si ovšem své nenechali vymluvit a na jeho metodu, která mohla Washingtonovi zachránit život, nepřistoupili. V budoucnu se po něm pojmenuje jak hlavní město USA tak i jeden ze států.
Zdroj: Wikipedia.org
Témata: George Washington, prezident, úmrtí, USA